Botičský potok si vysloužil své jméno tzv. botněním, což bývalo pravidelné rozvodnění. Doby botnění v této části Prahy jsou však pryč, zakroucené meandry pohltilo narovnané koryto nepřístupné líné stoky, jejíž nekvalita je způsobena i tak krátkou cestou jakou je ta proti proudu k výpusti hostivařské přehrady. Reminiscenci botnění připomínám alespoň malým gestem umělého zálivu při levém břehu, přístup k hladině nabízí široké schody položené vstříc jižnímu slunci. Vzniká tu pomyslné jádro botičské stezky. Setkává se tady navržené bydlení i parter vhodný pro restauraci, trasa cyklostezky, zásobování se sem dostane, čilý ruch individuální automobilové dopravy však nikoli. Je to místo navržené pro lidi žijící zde svůj volný čas. Severně pokračující cyklo-pěší stezka probíhá zeleným parkem, jehož plocha a tvar je reakcí na cíp pozemku u železničního mostu. Současná cesta svým klikatěním nabízí možné nebezpečné překvapení doslova za rohem, takže je v návrhu zjednodušena na přímou linku, ze které je možné pohodlně kontrolovat prostor před, pod i za mostem.
Z jádra botičské stezky se dá odbočit dvěma na sebe kolmými ulicemi do obydlené částí. Obě cesty stoupají vstříc okraji pozemku, za nímž se tyčí okolní zástavba. Ulice ústí do otevírajícího se prostoru ulice K Podjezdu. Malý kus náměstí je zakončením a odpovědí na parter protilehlé ulice. První dvě patra nejvyšší bytovky patří školce. Severní strana tohoto domu je otočená do náměstí, jižní fasáda se dívá do vnitrobloku vzrostlých stromů a travnaté půdy překrývající podzemní parkoviště. Zahradu využívá školka, jejíž hranice končí před současnou zástavbou ve tvaru fajfky, ke které budou patřit malé zahrádky. Další nové domy jsou menší, i když jejich vzhled vychází také z vnitřních kvalit samotného bydlení schovaných až pod fasádou.
Z jádra botičské stezky se dá odbočit dvěma na sebe kolmými ulicemi do obydlené částí. Obě cesty stoupají vstříc okraji pozemku, za nímž se tyčí okolní zástavba. Ulice ústí do otevírajícího se prostoru ulice K Podjezdu. Malý kus náměstí je zakončením a odpovědí na parter protilehlé ulice. První dvě patra nejvyšší bytovky patří školce. Severní strana tohoto domu je otočená do náměstí, jižní fasáda se dívá do vnitrobloku vzrostlých stromů a travnaté půdy překrývající podzemní parkoviště. Zahradu využívá školka, jejíž hranice končí před současnou zástavbou ve tvaru fajfky, ke které budou patřit malé zahrádky. Další nové domy jsou menší, i když jejich vzhled vychází také z vnitřních kvalit samotného bydlení schovaných až pod fasádou.
Rozmezí. Cíp nuselské. Industriální vliv. Podélný Botič. Nedokončenost ulic proťatých železnicí. Společným uzlem ospalý trojúhelník. Ulice není jen silnicí. Sytosti vztahů rostlých měst. Domy patníky. Městské řadovky. Střed je svět. Molo nikam. Botnění. Jádro stezky. Žijící volný čas. Průhlednost škvír. Vzájemné vnímání života tady a tam: lidí zde žijících a lidí, kteří kolem domovů prochází.
