Nástrojem navrhování byl odkaz k rostlé středověké struktuře města a její charakteristické velikosti zástavby. Knihovna se napojuje na ostatní pěší trasy a díky novým průchodům do svého vnitřního světa vtahuje veřejnost. Nabízí velkou škálu využití a tak díky rozmanitosti navržených prostor a nabízeného programu by měla být atraktivní i pro různorodé věkové skupiny, stane se tak místem setkávání všech generací. Řešený prostor se skládá z mozaiky dějů tvořených drobnými světy v úrovni parteru. Vstup do vlastní knihovny je z nového nároží naproti kostelu. Tento společenský prostor je součástí veřejně přístupných části ale je možné jej posuvnými stěnami oddělit a zaručit tak soukromí pro specifické příležitosti. Hlavní recepce slouží jako infopoint a kontrolovaný vstup do všech oddělení. Výrazné schodiště protkává vstup s dalšími patry a dále je za kontrolovaným vstupem k dispozici výtah spojující všechna podlaží včetně mezipatra s dětským oddělením. Otevřený prostor foyer je možné využívat pro veřejné diskuze i přednášky zatímco se za oknem procházejí denní starosti.
Jednotlivé funkční náplně mohou fungovat samostatně avšak síla je v tom, že se vzájemně doplňují. Kavárna oživuje vnitroblok během dne zatímco podzemní hudební klub může lákat i k trávení večerů „v knihovně“. Všední kolemjdoucí si mohou mrknutím oka zmerčit změny v experimentálním prostoru, který je výstavním sálem ale i prostorem pro workshopy či pronajímaný pro komerční využití. Další komerční plocha - na ostrohu historické budovy - je důstojným prostředím například pro knihkupectví, svoji lukrativní polohou čelem k hlavnímu náměstí však může mít i jiný obchodní potenciál.
Použitým materiálem je hrubá vnější cementová omítka, ta mimikruje tesané hrubé kameny zatímco hladké skleněné fasády obnažují vnitřní svět všech atriových částí knihovny.
TÝM
Tereza Komárková
